Červenec 2007

1.video

23. července 2007 v 12:57 | Andrea Žočková |  Chudáci!-videa
Je tu nové video takže se určo jukněte sem podel mne je to hrozně ssssmuutné :-(
Chudáčci!Lidi jsou ty největší bestie na světě!

Hmm,tady se zamysli...

17. července 2007 v 11:37 | Andrea Žočková |  Přemýšlej!!!!!!!
Nechci si z týrání zvířat dělat legraci,ale vrtá mi to furt hlavou!!!!!!!!!
Takže když máš v hlavě vši,tak ty vši zabiješ aby
tě nežrali v hlavě nebo je tam necháš aby to nebylo jako týrání?
Pište odpovědi do komentářřů jsem na vaše odpovědi zvědavá a těším se na ně!
Tak pište!
KOPÍRUJ NA SVŮJ BLOG,ALE VŽDY UVÁDĚJ ZDROJ DĚKUJI VAŠE ANDREA :-))))

tady mysli!

17. července 2007 v 11:34 | Andrea Žočková |  Přemýšlej!!!!!!!
Přemýšleli jste někdy?????
Asi ne,co????
Víte co timhle týráním a zabíjením zvířat způsobíte?
Vážně,né?tak přemýšlej!!!!!!!!
Takže domácí králík,toho zabíjí i normál. lidi,ale zase ho netýrají!Zabijou ho,tak aby ho to
nejméně bolelo!
Ale,tak je to normál. králík,který je nato určený!
Ale ty méně inteligentní což jsou ti kteří týrají,tak pěkně hezky jasně ,že v laboratoři
vemou náplast strhnou až sklouzne kůže dále vemou náplast strhnou a objeví se..
A pokračujou a až do toho nejhoršího..........
Toto dělají jen u králíků protože mají stejně citlivou kůži jako člověk.
A ted hádej co dělají kotěti????
No,to je mocc věcí a to třeba nalijou mu do očí šampon
aby zjistili jestli šampon štípe!Je jasný,že kotě oslepne na 100%
Nebo chcou zjistit jestli vůbec náký prášek hezky funguje
a tak ubohé kotě dají do umyvadla s vařicí vodou a dají tam prášek
i když je jasné,že to kotě je tak zdemolované,žee
A nebo také kotěti nebo i psům prostě všelijakým zvířátkům nalejou do pusy různé tekutiny a prostě vše!Chudinky zvířátka!
Ale také si ted vem kolik zvířat se zabijou jen kvůli
jejich krásné kůži?
Tak to asi dost!!!!!!!!!!!!!!!!!!!


A musí k tomu všemu dojít?

Copak se v dnešní době neobejdeme bez kožichů z pravé zvířecí kůže, všemožných kosmetických ptákovinek a jiných věcí? Tyto věci se přece dají získat i jinak. Kožichy se dají vyrobit a kosmetika se dá testovat hormonálně.

Ale je vůbec naděje, že to lidé pochopí?



Jestli budeme takto pokračovat dál, tak za 10 let budou všechny druhy na vymření. Všechny.



Proto vás prosím, pošlete tuto zprávu všem lidem, kterým není příroda lhostejná a na konec se podepište (přes E-mail). A ještě to dejte na svoje blogy pokud chcete.
Takže dejte na svůj blog a pošlete to plno lidem přes e-mail!!!!
A PROSÍM VŽDY UVÁDĚJ ZDROJ!
DĚKUJI MOC VAŠE ANDREA :-))))

Jak si mohl?

17. července 2007 v 11:16 | Andrea Žočková |  Od vás-příběhy
Autor: Jim Willis
Keď som bola šteniatko, zabávala som ťa svojím šantením a rozosmievala som ťa. Nazýval si ma svojím dieťaťom a napriek mnohým rozkúsaným topánkam a niekoľkým "zavraždeným" vankúšom som sa stala tvojím najlepším priateľom. Vždy, keď som bola zlá, pokýval si nado mnou prstom a spýtal si sa: "Ako si mohla?!" - ale nakoniec si mi vždy odpustil, zvalil si ma na chrbát a poškrabkal na bruchu.
Moja výchova k čistotnosti trvala trochu dlhšie, než si predpokladal, lebo si bol hrozne zaneprázdnený, ale spolu sme to zvládli. Pamätám si tie noci, keď som bola pritúlená v posteli k tebe, načúvajúc tvojim tajomstvám a snom a verila som, že život proste nemôže byť lepší. Chodili sme na dlhé prechádzky, behali sme v parku, jazdili v aute, zastavili sa na zmrzlinu (mne si dal len kornútok, lebo vraj zmrzlina nie je dobrá pre psov) a driemala som na slnku, keď som čakala na tvoj príchod domov na sklonku dňa. Postupne si začal tráviť viac času v práci a na svojej kariére a viac času si venoval hľadaniu ľudského partnera. Čakávala som na teba trpezlivo, utešovala ťa, keď si mal zlomené srdce a bol si sklamaný, nikdy som ti nevyčítala zlé rozhodnutia, vždy som nadšene vítala tvoj príchod domov a tešila som sa s tebou, keď si sa zamiloval.
Ona, teraz tvoja žena, nie je "psíčkar" - ale aj tak som ju privítala v našom dome, snažila som jej prejaviť svoju náklonnosť a poslúchala som ju.
Bola som šťastná, pretože ty si bol šťastný. Potom prišli bábätká a ja som bola vzrušená spolu s tebou. Fascinovala ma ich ružovosť, ich vôňa a tiež som sa chcela o ne starať. Ale ty a ona ste sa obávali, že by som im mohla ublížiť a ja som trávila väčšinu času vyvretá v inej izbe alebo v klietke. Och, ako som ich chcela ľúbiť, ale stala som sa "zajatcom lásky". Ako vyrastali, stala som sa ich kamarátkou. Vešali sa na moju srsť a ťahali sa za ňu hore na svoje vratké nožičky, pchali mi prstíky do očí, skúmali moje uši a dávali mi pusinky na nos. Milovala som to všetko okolo nich a ich dotyk - pretože tvoj dotyk bol teraz taký zriedkavý - a keby bolo treba, bránila by som ich vlastným životom. Vkrádala som sa do ich postelí a načúvala ich trápeniam a tajným snom a spolu sme čakali na zvuk tvojho auta na prístupovej ceste. Bývali časy, že keď sa ťa iní spýtali, či máš psa, ty si vytiahol z peňaženky moju fotku a rozprával si im o mne príbehy. V posledných rokoch už len povieš "áno" a zmeníš tému.
Už nie som "tvoj pes", ale "iba pes" a rozčuľujú ťa všetky výdavky na mňa. Teraz máš veľkú pracovnú príležitosť v inom meste a ty a oni sa budete sťahovať do bytu, kde nie je dovolené držať zvieratá. Urobil si správne rozhodnutie pre svoju rodinu, ale boli časy, keď ja som bola tvoja jediná rodina. Bola som vzrušená z cesty autom, kým sme neprišli k zvieraciemu útulku. Bolo tam cítiť psy a mačky, strach a beznádej. Vyplnil si papiere a povedal: "Viem, že jej nájdete dobrý domov." Pokrčili ramenom a venovali ti bolestný pohľad. Poznali reálnosť umiestnenia psa v strednom veku, aj keď je s "papiermi". Musel si vyprostiť prsty tvojho syna z mojho obojku, keď kričal "Nie, tatko! Prosím, nenechaj ich zobrať môjho psa!" A ja som mala o neho starosť; a akú lekciu si mu to práve dal o priateľstve a vernosti, o láske a zodpovednosti a o úcte k celému životu? Rozlúčil si sa mnou tľapnutím po hlave, vyhol si sa môjmu pohľadu a zdvorilo si odmietol zobrať si môj obojok a vodítko. Ponáhľal si sa, lebo si mal nejaký termín... a teraz mám jeden aj ja.
Keď si odišiel, tie dve milé panie povedali, že si pravdepodobne o všetkom vedel niekoľko mesiacov dopredu a neurobil si žiadny pokus nájsť mi nový domov. Potriasli hlavou a povedali "Ako to mohol?" Venujú nám tu v útulku toľko pozornosti, koľko im to ich nabitý rozvrh dovolí. Kŕmia nás, samozrejme, ale moja chuť k jedlu sa stratila už pred mnohými dňami. Najprv som vyskočila a ponáhľala sa ku vchodu vždy, keď niekto prechádzal okolo môjho kotca, dúfajúc, že si to ty - že si zmenil názor - že to celé bol len zlý sen... alebo som dúfala, že to bude aspoň niekto, kto sa o mňa zaujíma, niekto, kto ma zachráni. Keď som si uvedomila, že nemôžem súperiť o upútanie pozornosti so šantením šťastných šteniat, neuvedomujúcich si svoj osud, ustúpila som do najvzdialenejšieho kúta a čakala som.
Začula som jej kroky, keď pre mňa prišla na konci jedného dňa a kráčala som za ňou pozdĺž uličky do oddelenej miestnosti. Veľmi tichá miestnosť.
Dala ma na stôl, poškrabkala za uchom a povedala mi, aby som sa nebála. Srdce mi búšilo v predtuche toho, čo príde, ale miešal sa v tom aj pocit úľavy. Zajatec lásky odišiel v priebehu dní. Ako to už mám v povahe, viac som sa starostila o ňu. Bremeno, ktoré nosí, ju hrozne ťaží, a ja to viem rovnako, ako som rozoznala každú tvoju náladu. Jemne mi stiahla prednú nohu a slza stiekla dolu jej lícom. Oblizla som jej ruku rovnako, ako som teba zvykla utešovať pred mnohými rokmi. Odborne vsunula ihlu do mojej žily. Zacítila som pichnutie a studenú tekutinu prúdiacu do môjho tela, ospalo som si ľahla, pozrela som sa do jej milých očí a zamrmlala som "Ako si mohol?" Možno pretože rozumela mojej psej reči, povedala: "Je mi to tak ľúto." Potľapkala ma a náhlivo vysvetľovala, že je to jej práca zabezpečiť, že pôjdem na lepšie miesto, kde ma nebudú ignorovať, týrať ani zanedbávať, a kde sa nebudem musieť brániť - miesto plné lásky a svetla, tak odlišné od tohto miesta na Zemi. A s posledným zvyškom mojej energie som sa ju snažila presvedčiť zavrtením môjho chvosta, že moje "Ako si mohol?" nebolo myslené na ňu. Bolo to určené tebe, môj milovaný pane, na teba som myslela. Budem na teba myslieť a čakať navždy. Kiež by ti každý v tvojom živote preukázal takú vernosť.
Koniec.
Poznámka autora:
Ak vám článok "Ako si mohol" vohnal slzy do očí tak ako mne, keď som ho písal, je to preto, lebo je to príbeh zložený z osudov miliónov zvierat, ktoré umierajú každý rok v amerických útulkoch. Vítaná je snaha všetkých, čo by chceli článok ďalej šíriť pre nekomerčné účely, pokiaľ pripisujú poznámku s autorským právom.
Prosím, použite ho na vzdelanie ľudí na svojich stránkach, časopisoch, na informačných tabuliach útulkov a vetrinárnych ošetrovní. Privítam zaslanie kópií časopisov, ktoré vytlačia "Ako si mohol?" na hore uvedenú adresu. Dajte verejnosti vedieť, že rozhodnutie pridať do rodiny zviera je dôležité rozhodnutie do života, že zvieratá si zaslúžia našu lásku a citlivú starostlivosť, ža nájdenie vhodného náhradného domova je vašou zodpovednosťou, že spolky na ochranu zvierat vám môžu dať dobrú radu a že každý život je cenný. Prosím, pridajte svoje úsilie k zastaveniu zabíjania, a podporte kampaň za sterilizáciu v prevencii množenia nechcených zvierat.

V nejtěšžím opuštěn

17. července 2007 v 11:15 | Andrea Žočková |  Od vás-příběhy
V nejtěžším opuštěn
Jsem německý ovčák a už jsem v psím důchodovém věku.
26.8.2004 mě můj páníček brzo ráno probudil do každodenní bolesti mých nohou. O mou nemoc se vůbec nestaral. Mám totiž těžkou artrózu. Odvezl mě k Dlouhé louce, která je vedle psího útulku. Vysadil mě, přivázal k lampě a odjel.
Lehl jsem si tu a po pár hodinách okolo mě šel nějaký dědeček, promluvil na mě a po chvilce mě odvázal. Pomaličku mě dovedl do útulku, kde jsem si opět okamžitě bolestí lehnul. Pracovnice útulku mi donesly pití a také něco k jídlu, ale jíst se mi vůbec nechtělo, protože jsem si hned vzpomněl na jídlo, jaké jsem dostával od páníčka. Byly to nějaké zbytky a také jsem podle toho vypadal. Měl jsem chuť tak akorát odpočívat a moc se nehýbat, aby mě nohy nebolely ještě víc. Odpoledne mě přišla pracovnice vzbudit a také mi řekla, že už mám nové jméno. Rhody. Poté mě odvedla za paní veterinářkou a ta mi píchla injekci a něco na mě stříkala. Stálo to za to, protože mě nožičky už tolik nebolely a většina blech, kterých nebylo málo, přestala kousat. Bylo mi lépe.
Ale hned další den jsem šel na chvilku ven, abych se vyčůral a zjistil jsem, že už i to je pro mě obtížné. Jakýkoliv pohyb mých nohou bolel. Proto za mnou do kotce přišel pan veterinář a opět mi píchnul injekci, po které nohy tolik nebolely.
29.8. večer, když jsem usínal, mi bylo nějak zvláštně. Možná proto, že jsem se už ráno neprobudil. Umřel jsem jak nemocí, tak stářím. Nyní můžu s ostatními pejsky běhat v psím nebíčku a nic mě při tom nebolí.

Lidská krutost
Jsou mi 4 měsíce a jsem kříženec německého ovčáka.
4.1.2004 jsem byl odveden svým majitelem (jestli se mu tak dá říkat) do zasněženého lesa. Myslel jsem, že jdeme na velkou procházku i přesto, že jsem měl jeho vinou velmi nemocné nohy a klouby, ale on mě místo toho přivázal ke stromu a rychle odešel. Po chvíli jsem začal mrznout, protože byla opravdu velká zima.
Nejspíš si myslel, že to bude můj konec, ale naštěstí k večeru šli okolo nějací lidé a uviděli mě. Odvázali mě od stromu a polozmrzlého odvezli do útulku. Tam mě pracovníci útulku pořádně nakrmili (to můj páníček moc často nedělal, protože jsem byl chodící kostřička) a začali mě léčit. Také jsem dostal nové jméno - Lesánek.
Po dvou úspěšných měsících léčení mých nohou a pobytu v útulku se sem přišla podívat paní, která byla tak hodná, že si vybrala právě mě, i když jsem nebyl ještě úplně vyléčen.,
Paní, která si mě vzala, studovala totiž veterinu a uměla se o mě postarat. Teď se mám moc dobře, dostávám dobré jídlo, můžu se kdykoliv proběhnout a vůbec mě při tom nebolí nožičky.

Co se reklam týče........

17. července 2007 v 11:12 | Andrea Žočková |  Reklama......
PROSÍM VÁS NEDĚLEJTE SI NA MÝM BLOGU ŽÁDNÉ REKLAMY!
tOTO JE BLOG ZAMĚŘEN NA TÝRÁNÍ ZVÍŘAT A,TAK SEM MŮŽETE NAPSAT JENOM BLOG,KTERÝ JE ZAMĚŘEN NA TÝRÁNÍ!
jÁ HO SEM VYSTAVIM.,ALE NEDĚLEJTE SI REKLAMY NA OBYČEJNÉ
BLOGY!



Tak to moje myšlení je asi na nic

17. července 2007 v 11:09 | Andrea Žočková |  Moje myšlení
AAhoj!
Nevim něco mě napadlo,mohla bych udělat náký velký článek,který by jste pak vytiskli
a někde vyvěsili!Já bych ho taky vyvěsila,ale nevím jestli to neni velmi blbý nápad!
Proto jsem dám anketu a pak se rozohodneme!

Hmm..tak ted něco uvidíte!Dej si na blog!

15. července 2007 v 11:05 | Andrea Žočková |  dej si na blog
Jestli máte blog, zkopírujte si to na něj!!!! Prosím, nic to nestojí, zabere to jen pár minut vašeho času a pomůžete tím zvířatům na nichž byla testovaná kosmetika!
Takhle by vypadaly ženy, na kterých by se testovala kosmetika, tak jako na zvířatech... i když... myslím si, že by vypadali ještě hůř...
Zkopírujte si to prosím do blogu. Je to hnus.
zdroj:http://nezavirej-oci.blog.cz

Přemýšlejte trochu!Dej si na blog

15. července 2007 v 11:04 | Andrea Žočková |  dej si na blog
Bojujte proti tomu.... to je hrozný, co ti lidé dělají se zvířátkama :-(
Jestli máte blog, dejte si to tam!!!!!!!! Nejraději bych těm lidem udělala to samý!!!!!
zdroj:http://nezavirej-oci.blog.cz

Přemýšlel jsi někdy?????

15. července 2007 v 11:02 | Andrea Žočková |  Projekty
Zamýšlel jsi se někdy nad tím co se s tane s koněm, když je už příliš starý a nemůže běhat?

Nebo jakým postupem se dnes vyrábějí šampony a všechny různé kosmetické doplňky?

Kolik králíků a myší je v laboratořích utrápeno k smrti?
Ne?

Já na to myslím velmi často

Třeba na to jak se testují různé kosmetické přípravky a jiné věci na králících.

Tak například taková náplast.

Jak udělat náplast,aby nedráždila lidskou kůži? Jak to zjistit?

Jednoduše

Vezmete králíka a nalepíte mu na srst náplast
Prudce strhnete

Srst sleze

Máte holou kůži

Na tu nalepíte náplast

Prudce strhnete

Objeví se krvavá rána

Nalepíte náplast

Prudce strhnete ....

Pokračujete dokud nejsou vidět žebra
Pěkné, vidtě? A takhle to chodí ve všech laboratořích. Toto se dělá jen u králíků, protože jako jediní mají stejně citlivou kůži jako člověk.
Ale to není vše

Nyní si vezměte například kočky.

Roztomilé domácí zvířátko, že?

Teď si představte laboratoř

Kočka má svázané nohy aby se nemohla hýbat

Proč na ní nevyzkoušet, jestli nově vyrobený šampon
Neštípe do očí?
Proč by ne, nic vám to nezakazuje

Jednoduše vezmete kočku a nalijete jí tekutinu do očí

Samozřejmě se víčka nejprve upevní aby je zvíře nemohlo zavřít

Pravděpodobnost že kočka oslepne je 100%

Ale to přece nikomu nevadí, že

A to už radši nerozvádím co se stane, když se na zvířeti testuje nový prášek nebo jiné věci, které se musí sníst ...
Je vážně nepříjemné popisovat, co se děje v těle zvířete, které tenhle sajrajt spolklo ...


A teď už jen malý výčet a pár obrázků

Víš, kolik zvířat je denně zabito jen kvůli srsti?
Kolik delfínů je denně chyceno a následně zabito nepozornými rybáři?
A musí k tomu všemu dojít?
Copak se v dnešní době neobejdeme bez kožichů z pravé zvířecí kůže, všemožných kosmetických ptákovinek a jiných věcí? Tyto věci se přece dají získat i jinak. Kožichy se dají vyrobit a kosmetika se dá testovat hormonálně.
Ale je vůbec naděje, že to lidé pochopí?

Jestli budeme takto pokračovat dál, tak za 10 let budou všechny druhy na vymření. Všechny.

Proto vás prosím, pošlete tuto zprávu všem lidem, kterým není příroda lhostejná a na konec se podepište (přes E-mail). A ještě to dejte na svoje blogy pokud chcete.
zdroj:http://nezavirej-oci.blog.cz

Chudinky!Ukázka týrání!Hnus!:-(

15. července 2007 v 10:53 | Andrea Žočková |  To je hrůza co se to děje!


Chudinky!!!!!!!!!!!!!!!!!!!ty obrázky!Hrůza!Ty smutné oči pejsků!Chce se mi z toho brečet!

Před dvěma týdny se v Číně stalo něco neuvěřitelného, čínští úředníci začali řídit masové vybíjení psů! A Proč? Jako strašnou a neúčinnou odezvu na několik lidských úmrtí na vzeklinu. Čínské rodiny sledují, jak jsou jejich psi vybíjeni a to jen proto, že nejsou očkováni nebo se toulají.

Víc než 50 000 psů bylo nemilosrdně zabito v prvních dnech po rozhodnutí. Osud mnoha dalších psů teď vysí na vlásku.
Jedna zoufalá čínská žena napsala svému americkému příteli: "opravdu mě mrzí co se děje, mám strach o kočky a psy. Ale nemůžu nic dělat! Mohl by jsi pro mě udělat laskavost? Mohl by jsi sehnat nějaké informace a říci o tom ve vaší zemi? Veřejný názor možná pomůže zastavit tuto hloupou aktivitu... Toto je to jediné co pro ty zvířata můžu udělat."
PETA přijala více než 15 000 prosebných dopisů od číňanů kteří nás prosí aby jsme s tím něco udělali, že oni sami jsou ve své zemi bezmocní! Proto prosíme každého aby o tom dal vědět všem koho znáte a kdo by mohl vědět jak pomoct... čím víc lidí tím líp...
P.S. omlouvám se za kvalitu překládala jsem to narychlo... návrhy piště do komentářů...
- fotky jsou hrozné, ale pravdivé...
Bohužel tohle není to jediné co se děje psům v Čině viz. http://www.peta.com/feat-china.asp

1.bleskovkaaa

14. července 2007 v 18:48 | Andrea Žočková |  bleskovky-pozor ,ale kolem týrání zvířat!
ahoj,
a tak jsem se rozohdla,že sem budu dávat bleskovky!
Ale jen kolem týrání zvířat!!!!!!!!!

1.)Tvé jméno
2.)Jaký máš názor na týrání a testování na zvířatech?????
3.)podepiš petice!Jako
tady, tady,tady a tady
4.)Podepsal/a si ses?
5.)Vyber si něco co si dáš na blog z
tohodletoho
6.)Vybral/a sis?A dala sis to na blog?
7.)měj se hezky a mé stránky určo ještě navštiv,bude tu totiž ještě více petic,takže
se pak nezapoměn podepsat!



Toto si také dej na blog

14. července 2007 v 18:39 | Andrea Žočková |  dej si na blog
A zase si dej na blog:
Opravdu ty (s odpuštěním)svině se musí nák zastavit!
Prostě musí!

Dej si to na blog!

14. července 2007 v 18:25 | Andrea Žočková |  dej si na blog
Vidíte ty,žalostné pohledy psů?
Ty jejich neviné očička?
Vdyt psi trpí s vámi když je vám špatně nebo,tak a vy jim ubližujete?
Mě to přijde pěkně nefér!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Ale ti kdo chcou zvířátkům pomoci tak si to dejte na blog!




Tenhle pán ovázal fence oprátku a pak na ni zapoměl

14. července 2007 v 18:02 | Andrea Žočková |  Lidi-jsou fakt bestie!

Fena belgického ovčáka se málem uškrtila na provaze, který jí její "páníček" přivázal kolem krku místo obojku, když byla ještě štěně.

Pak ovšem na oprátku zapomněl a fena se dávila tím více, čím více rostla! Zachránil ji až vánoční útěk a pomoc veterináře.
Volně pobíhajícího psa v ulicích Kladna nahlásilo na policii několik obyvatel města den před Štědrým dnem. Po jeho odchytu byl zjištěn majitel, nebylo ovšem pochyb o tom, že pes potřebuje okamžitý chirurgický zákrok. Nechybělo mnoho, aby provaz zaříznutý do živého masa oddělil psí hlavu od trupu!
"Něco takového jsem za svou kariéru ještě neviděl, a že jsem zažil i psy přibité ke stromu za uši! Ten pes musel trpět neskutečným způsobem," řekl veterinář, který přes dvě hodiny zbavoval psa životu nebezpečného "obojku".
Majitel feny uvedl, že o tom špagátu nic neví, a za operaci ochotně zaplatil. Fenka však byla převezena do útulku v Buštěhradě, neboť potřebuje další lékařskou péči. "Majitele psa nemůžeme nijak stíhat. Celý případ jsme v podstatě jen zaevidovali," řekla mluvčí kladenské policie Jana Šteinerová. Co čeká fenku dál...?

Fence ovčáka šlo o život. Provaz kolem krku měla tak zařízlý, že jí pod ním nerostla ani srst.
zdroj:http://nezavirejoci-pomahej

Zasřelil mi psa před očima :-(

14. července 2007 v 17:58 | Andrea Žočková |  Lidi-jsou fakt bestie!
Vy, kteří máte zvířata za kamarády a členy rodiny!! Chci Vás upozornit na smutnou skutečnost, která se stala nám. A především, která se může stát komukoli z Vás! Stačí k tomu velice málo a vůbec Vy ani Váš pes nemusíte dělat nic špatného a protizákonného!!!
Vážení LIDÉ.
Dnes jsem se vrátil po náročném pracovním dni z práce domů až kolem půl osmé. Pozdravil jsem svou celou lidskou i zvířecí rodinu a o půl deváté jsem vyrazil na krátkou procházku se svými fenkami border kolií Belynou Hafkins a německým ovčákem Asterou získanou v psím útulku. Byla nádherná noc prosvětlená měsícem, milióny hvězd svítily na obloze a třpytily se v bílém sněhu. Bylo ticho a klid. Rozhodli jsme se, že se půjdeme podívat do údolí k řece Chvojnici. Fenky poslušně běhaly kolem mě. Občas jsme se všichni zastavili a mlčky poslouchali "lesní ticho". Vždy se chováme v lese tiše a vážíme si klidu přírody. Sešli jsme modřínovou alejí prudký kopec dolů, když nejednou obě fenky 10 metrů přede mnou zahlásily, že tam někdo je. Seděly na místě a štěkaly doprava na cestu. Za cca 3-4 sekundy se ozval výstřel! Zvolal jsem povel: "Bely, Aster, k noze!" Ihned přišla už pouze Aster a ozval se cizí mužský arogantní a pohrdavý hlas: "Ta už nepřijde!" Během 8 sekund jsem byl u již mrtvé Belynky. Řekl jsem: "Vy jste mě zabil mého psa!"; odpověď: "Jo zabil jsem tohoto psa!" Řekl jsem: "Zavolám policii", odpověď: "Klidně zavolejte" a tak jsem také učinil a vytočil 112. Byla to moje povinnost, i když jsem věděl, že už nikdo tomuto štěněti život nevrátí. Pak jsem s vypětím všech sil odnesl moji fenku zpět do prudkého kopce a o půlnoci ji pohřbil.
Zdá se Vám to jako výňatek ze špatného filmu? Dne 25.ledna 2007 v 21:00 hodin se toto opravdu stalo. Naše štěně border kolie, jednoho z pasteveckých nejinteligentnějších plemen na světě zastřelil před mýma očima člen myslivecké stráže Ing. Aleš Svoboda z obce Žabčice! Je na sebe pyšný a je zřejmá jeho vášeň střílet. Příště si za cíl může zvolit právě Vašeho čtyřnohého člena rodiny!!!
Tento člověk nám moc ublížil, ale tímto také jednoznačně porušil Myslivecký zákon 449/2001 Sb. § 14, ze kterého uvádíme tento výňatek: Oprávnění myslivecké stráže
e) usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební; usmrcovat kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení.
Uvědomte si, co všechno tento člověk porušil:
1) Mohou se střílet pouze toulavý psi, ale tento pes jednoznačně toulavý NEBYL!!
2) Mohou se střílet pouze psi, kteří prokazatelně nejsou pod vlivem svého pána, pes však jednoznačně BYL pod vlivem svého pána.
3) Pes musí prokazatelně lovit nebo pronásledovat zvěř, čili škodit, což jednoznačně NEČINIL!
4) Border kolie je ovčácké plemeno, které je v zákoně ZAKÁZÁNO USMRTIT!
JINAK ŘEČENO, TENTO ČLEN MYSLIVECKÉ STRÁŽE ROZHODNĚ NEMĚL ŽÁDNÝ DŮVOD STŘÍLET! JEDNOZNAČNĚ PORUŠIL ZÁKON!
Tato věc je ovšem ještě mnohem Vážnější, než si nyní domýšlíte! Přestavte si, že bych šel na procházku se svým hříbětem (což chodívám), nebo svým dítětem. Nebo bych šel na již zmíněné vycházce 10 metrů nikoli za, ale před svými psy!
Bojujme společně proti těmto "lidem" dřív, než se stane ještě horší tragédie.
Belynda Hafkins byla náš velký zvířecí kamarád, neškodný společník, hlídač stáda koní, inteligentní nezáludná bytost paradoxně milující všechny lidi - takové totiž border kolie od přírody jsou!
Opatrujte si svoje čtyřnohé kamarády, protože, jak je vidět, jsou mezi námi i zlí a bezohlední lidi, kteří bez mrknutí oka ublíží, i když mnozí z Vás tomu stejně jako my nechtěli uvěřit!!!
Draha a Petr z Kuroslep

Příběh pejska brita

14. července 2007 v 17:57 | Andrea Žočková |  Lidi-jsou fakt bestie!
Tak tohle je krutě smutný... mám to okopírovaný od Páji.. Tady ...
Tak si to dejte určitě na blog!
Budeš nám hodně chybět Brite..byl jsi skvělý pes milující nejen svou rodinu ale všechny ostatní.Slibujeme že se tomu co za tvou smrt může pomstíme..a když ne budeme se aspoň snažit..
http://i146.photobucket.com/albums/r244/Sulivans/Birt.png?t=1182184552

Lilík blog

14. července 2007 v 13:52 | Andrea Žočková |  Super blogy
Ahoj,
koukněte se na jeden suprovej blog,který je zaměřen,také na týrání zvířat!
Koukněte se!
Její blog je:
tady

Dej si na blog toto!

14. července 2007 v 13:49 | Andrea Žočková |  dej si na blog
Ahoj,
a ted si na blog dej zas:

1.anketa-jaký máš názor na týrání zvířat?

14. července 2007 v 13:40 | Andrea Žočková |  Ankety-kolem týrání zvířat
Ahoj,
a tady můžeš zakliknout svůj názor na týrání zvířat v anketě!